|
|
Vývoj osídlení ve zvolené lokalitě v příhraničním regionu
MATYŠ, Ondřej
Obec Pohoří na Šumavě by málokdo hledal v Novohradských horách. Toto místo je připomínkou pohnutého osudu mnoha obcí v česko-rakouském či česko-německém pohraničí. Na příkladu zaniklé obce je v práci znázorněn vývoj, který byl u mnoha obcí v regionu prakticky identický. Kdysi neprostupně zalesněná oblast, do 18. století pouze sporadicky osídlena několika málo skláři či lesními dělníky, zaznamenala svůj nejvyšší rozkvět v období, kdy byla majetkem šlechtického rodu Buquoyů. Buquoyové měli zájem na hospodářském využívání oblasti, zakládali osady, ze kterých se postupem času stávaly vesnice s tisíci obyvateli. Společný klidný život obyvatel české a německé národnosti narušily události 20. století. Vztahy byly narušeny nejprve vznikem státních hranic po první světové válce, následně druhou světovou válkou a poválečným uspořádáním. Vznik železné opony a pohraničních pásem v 50. letech 20. století byl již pouze konečným činitelem, který vyhnal poslední obyvatele. Zaniklá obec byla znovu zpřístupněna až v 90. letech a od té doby se ji snaží, alespoň do určité míry, spravovat několik nadšenců, společně se spolkem Bucherser Heimat Verein.
|
|
|
German-Czech Relations in the 1930s in Krupka
Pospíšilová, Lenka ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce je věnována německo-českým vztahům v Krupce ve 30. letech 20. století. Teoretická část poskytuje informace o situaci v Československu a Sudetech ve 30. letech minulého století a informace o historii města Krupka vycházející z rešerší krupské kroniky. Praktická část je věnována problematice německo-českých vztahů v Krupce, které jsou mapovány prostřednictvím dotazníkového šetření a interview, do nichž byli zapojeni pamětníci. Závěr přináší zhodnocení rozdílů v postavení Čechů a Němců v Krupce ve 30. letech 20. století.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dopady Mnichovské dohody na ekonomiku a společnost Československa
Budský, Tomáš ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Mnichovskou dohodou (Mnichovským diktátem) a jejími dopady na tehdejší Československo. Cílem práce je na základě archivních materiálů a sekundární literatury porovnat, jak zásadní byla pro druhou republiku sociální a hospodářská změna, která byla způsobena důsledky Mnichovské dohody. Tato práce rozebírá, na čem bylo založeno hospodářství první republiky a jak se vyvíjelo, jaká byla společenská struktura, či jak podstatný byl vliv totalitních režimů na společnost. Ekonomiku ovlivnila výrazně nejprve Velká hospodářská krize a následně důsledky Mnichovské dohody, což je předmětem hlavní části práce. Nejprve je kladen důraz na pochopení situace před Mnichovskou dohodou, následně jsou zdokumentovány bezprostřední reakce společnosti v souvislosti s prováděním konkrétních kroků, spojených s odstoupením území. V závěru hlavní části práce jsou rozebrány konkrétní hospodářské a sociální změny. Problematika Mnichovské dohody je zkoumána z pohledu tehdejšího pomnichovského Československa (druhé republiky) a je kladen důraz na pochopení dobového smýšlení lidí a jednání státních institucí, spolků, či ústavů.
|
|
|
German-Czech Relations in the 1930s in Krupka
Pospíšilová, Lenka ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce je věnována německo-českým vztahům v Krupce ve 30. letech 20. století. Teoretická část poskytuje informace o situaci v Československu a Sudetech ve 30. letech minulého století a informace o historii města Krupka vycházející z rešerší krupské kroniky. Praktická část je věnována problematice německo-českých vztahů v Krupce, které jsou mapovány prostřednictvím dotazníkového šetření a interview, do nichž byli zapojeni pamětníci. Závěr přináší zhodnocení rozdílů v postavení Čechů a Němců v Krupce ve 30. letech 20. století.
|
|
|
THE DEVELOPMENT OF GERMANS IN THE REGION OF KARLOVY VARY
SCHRÖCKOVÁ, Anna Maria
Práce se zabývá vývojem Němců v Karlovarském regionu. Tato bakalářská práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které se zabývají vývojem od prvního osídlení až po odsun. Cíle této bakalářské práce jsou přiblížení jednotlivých časových období, které Němci strávili na území dnešní České Republiky a upřesnění jednotlivých spojitostí během tohoto období. První opravdu důležité osídlení proběhlo ve 12. a 13. století. Od této doby se Němci v Karlovarském regionu dále více usazovali. V průběhu doby žili Němci a Češi v sousedství, ale od poloviny 19. století se začala čím dál tím častěji objevovat národnostní otázka a nápad jednoho samostatného státu. Ve 20. letech 20. století došlo k úplnému mentálnímu oddělení sudetských Němců od České republiky. V roce 1939 začala II. Světová válka, jejíž konec v roce 1945 vyústil v odsun sudetských Němců z republiky. Tato doba je doplněna šesti rozhovory, které byly vedeny se šesti sudetskými Němci z Karlovarského regionu, čímž jsou osudy sudetských Němců více přiblíženy.
|
|
|
Modlitba smíření v západních Čechách
HAKLOVÁ, Marie
Práce se zabývá hledáním podnětů, které vedly k založení komunity Taize a mohou sloužit jako inspirace pro současnou situaci v prostoru západních Čech. Teoretická část se věnuje historii komunity Taize, způsobu modlitby v duchu smíření a jejímu ekumenickému rozměru. Tato část práce se dotýká i společenských a duchovních souvislostí francouzského a českého poválečného období a jejich vlivu na další vývoj společnosti. V praktické části jsou zaznamenány vzpomínky na začátky této modlitby v Praze, Plzni a dále v menších městech a vesnicích v západních Čechách. Výsledky rozhovorů popisují základní rozdíly mezi možnostmi města a vesnice, mezi atmosférou domácí rodinné modlitby a velkým modlitebním setkáním a také se věnují otázkám zapojení laiků a hledání jejich místa v organizaci této modlitby. Jako výzkumné metody jsou použity nestrukturované rozhovory a analýza obsahu textu.
|
host ::
RSS.